Behzad Eslami
Umělecký Kovář
Behzad Eslami se zabývá uměleckým kovářstvím a přetváří tradiční kovářské řemeslo děděné po generacích do moderních forem.
Je členem Iránského svazu výrobců tradičních rukodělných výrobků a pravidelně se účastní výstav v Iránu i zahraničí. Jeho výrobky můžete vidět nejen v muzeích a galeriích, ale také na veřejném prostranství ve městech, nebo dokonce i v metru. Jeho kovové reliéfy zdobí 11 stanic teheránského metra.
Zabývá se figurativní kovářskou výrobou a proslul zejména svou kolekcí „SOVY“ nebo granátovými jablky. Obé můžete vidět a zakoupit v galerii ANAR PERSIAN ART.
Mina & Nilufar Javan
Dvě brašnářky z Íránu
Mina Javan (n. 1984) a Nilufar Javan (n. 1987) se zajímají o zpracování kůže již od mládí a své první výrobky realizovaly ještě ve vlastní domácnosti. Zatímco Mina vystudovala umělecký obor malba, Nilufar získala bakaláře v ekonomii. V současné době tvoří aktivní ženský pár, který nejenže vyrábí krásná díla užitého umění, ale navíc dává práci ženám, které by jinak uplatnění hledali velmi těžko. Jejich dílna totiž téměř výhradně zaměstnává ženy samoživitelky nebo ženy s tělesným postižením, zejména neslyšící.
Originalita jejich výrobků nespočívá jen v původních vlastních návrzích, ale také v použití kombinací materiálů jako je dřevo, kůže a kov. Jejich kabelky nebo boty jsou pak nepřehlédnutelné.
K dekoraci využívají klasické perské motivy nebo kaligrafii s použitím veršů ze staré perské poezie.
K jejich specializaci patří vypalování ornamentů do dřeva nebo lepení různobarevných kousků kůže.
Přispívají tak k současné podobě iránského módního průmyslu. Jsou pravidelnými účastnicemi výstav, v Iránu i v zahraničí. Celkem 4x obdržely cenu UNESCO za originalitu a vysokou kvalitu svých výrobků. Jsou držitelky národního certifikátu pro kvalitní a původní design v rukodělné výrobě.
.jpg)
Alikhan Abdollahi
Sochař
Příběh pana Alikhana je krásným příkladem toho, že snaha a píle může dojít ke skvělým výsledkům i bez vzdělání.
Pan Alikhan (57) utekl téměř před 33 lety před válkou v Afghánistánu do Iránu. Podařilo se mu najít práci domovníka. Pro svou přátelskou povahu si získal náklonnost lidí kolem a s jejich pomocí se naučil číst a psát. Jednoho dne si všiml staříka, sedícího na ulici se skicářem, jak maluje svět kolem sebe a snaží se své výtvory prodat. Nabídl mu čaj a časem se stali kamarádi. Rozhodli se, že zkusí spolu dělat něco jiného, třeba sochy. Pro první pokusy používali materiál, který našli na ulici nebo na skládce. Později je napadlo použít odpad, vznikající při výrobě sendvičů, který smíchali se sádrou. Jako kostru pro své sochy používali dřevo nebo dráty. Pořád to ale nebylo ono. Jednou na ulici zakopl o odhozené plato na vejce a napadlo je použít jako materiál pro své sochy. Po rozmačkání přidal stolařský klíh a vznikla hmota, kterou používá dodnes. Pro své výtvory používá pouze svou představivost. Vystavených soch před domem si všimli galeristé a začali je kupovat. Příjem z prodeje mu pomohl podporovat studium jeho 3 dětí, jednoho dokonce podporuje na studiích v zahraničí. Stále pracuje jako domovník. To co se naučil jako samouk, tak předává zájemcům zdarma dál.
Sochy pana Alikhana můžete obdivovat v galerii ANAR PERSIAN ART, případně si ozdobit svůj interiér doma.
Behzad Azhdari
Sochař
Behzad Azhadari se narodil v roce 1970 na jihu Iránu, ve městě Ahwaz. V roce 1988 promoval na Teheránské univerzitě z biologie. Umění se věnoval jako samouk a po mnoho let experimentoval s různými médii, zejména s malbou a sochami. Od roku 1994 se hlavně soustřeďuje na keramiku. V jeho práci můžeme vidět 3 základní období. Jeho rané práce byly inspirovány a založeny na studiu estetiky a forem staré iránské keramiky.
Ve svém druhém období se zaměřil na užité umění a dekorativní nádoby. Jeho současné práce zahrnují tvorbu uměleckých artefaktů, které zachycují společenské a fyziologické proměny či výzvy, s dopadem každodenního života. Všechny jeho práce jsou ale hluboko zakořeněny v iránském umění a kultuře.
Obdržel mnohá ocenění, mezi nimi cenu BEST IN SHOW na 4.,5. a 6. Mezinárodním bienále keramiky při Muzeu moderního umění v Teheránu v letech 1996 až 2000. Více než třicítka jeho děl získala národní a mezinárodní ocenění jak v Iránu, tak ze strany UNESCO.
Nasrollah Kasraian
Fotograf
Fotograf Nasrollah Kasraian (nar. 1944 v Khorramabadu, Irán) je mezinárodně uznávaný iránský fotograf a často jej nazývají “otcem iránské etno-fotografie”. Po absolvování právnické fakulty teheránské univerzity se rozhodl nepokračovat v profesi právníka a plně se věnoval fotografování. Od roku 1966 pak společně se svou ženou Ziba Arshi (antropoložka) dokumentují život v různých částech Iránu, přináší obrazová svědectví o životě různých kmenů, často na velmi odlehlých a těžko přístupných místech. Spolu publikovali více než 40 knih.
Kromě práce fotografa se také věnuje překladatelství a přeložil spoustu knih z angličtiny do perštiny, mezi jinými také básně Charlese Bukowského.
Přijďte obdivovat jeho fotografie do ANAR PERSIAN ART. Kromě fotografií si můžete zakoupit také knihu.